
Jenže pak je tady spousta věcí, který vám nikdo v těch přemotivovanejch článcích neřekne... A tady nastupuju já, vycházející hvězda žurnalistiky a laureátka ceny Magnesia Litera, abych vám sepsala pravdivý zkušenosti se sólo cestováním.

Připravte se na všechny (ne)možný reakce svýho okolí
Jeden by si možná myslel, že ve 21. století není nic zvláštního na tom, že člověk vyrazí někam sám. To je ale omyl! Z mých bohatých zkušeností (a z průzkumu veřejnýho mínění, kterej provedla agentura, o který nikdy nikdo neslyšel) vyplývá, že věta ”Jedu sam(a)!” způsobuje ve vašem okolí naprostý zděšení, který se to okolí snaží zamaskovávat různýma dotazama typu:1. A to jako jedeš bez parťáka? Vy už nejste spolu? (při týhle otázce mají dotyčný smutek v očích a slzu na krajíčku)
Ne, opravdu mi nemusíte kupovat tunu papírovejch kapesníčků na slzičky a chlácholit mě, že to bude dobrý. To, že vyrazím někam sama, neznamená, že jsem na ocet nebo po těžkým rozchodu. Občas prostě parťák jet nemůže nebo nechce, protože ho daná destinace neláká. Možná je to pro někoho překvápko, ale jako dva dospělí jedinci umíme (a občas taky chceme) trávit čas i každej sám (což mimochodem doporučuje i 12 z 10 psychiatrů z České psychiatrické komory i Liga proti domácímu násilí).
2. A to s tebou fakt nikdo NEMŮŽE jet? (taktnější verze) A to s tebou fakt nikdo NECHCE jet? (zděšená verze)
Je úplně jedno, která verze padne. Obě věty v sobě maskujou naprostou hrůzu a někdy i lítost, že jste na světě sami a nemáte ani JEDNOHO přítele, kterej by s váma mohl nebo chtěl někam jet. I po těchhle větách je potřeba zachovat paniku a neběžet hned do pořadu Chcete mě?Samozřejmě, že kamarády a rodinu mám. A kdybych jim o svých plánech řekla, tak by se nejspíš i někdo přidal, ale občas není na škodu vyrazit sama a vyčistit si hlavu.

3. A co tam budeš sama dělat? Nebudeš se nudit?
Je to až k nevíře, ale patřím k tý šťastný skupince lidí, která si dokáže vystačit sama se sebou. (Tuhle cestovatelskou skupinu tvořím zatím jen já a Glum. Ten taky prošel celou Středozem sám a nevadilo mu to.)Ne, teď fakt vážně... Cestování přináší spoustu (ne)chtěných situací, takže si ani nevzpomínám, kdy jsem se naposled na cestách nudila. Pokud je nuda a samota váš strašák, můžu vás ujistit, že když nevíte kudy z nudy, stačí se zeptat místních nebo strejdy Googla a zábava se najde vždycky.

4. A to se jako nebojíš?
Bojím se tmy, pavouků a hadů. Bojím se jít večer přes Václavák. Bojím se, že mě na letišti zatknou, protože podle všeho vypadám jako bílej kůň, kterej pašuje drogy. Bojím se, že mě sežere žralok. (Díky Čelisti!) Po zhlédnutí 245 epizod Leteckých katastrof se bojím, že kapitáni špatně odmrazej křídla nebo restartujou za letu palubní počítač.Jak vidíte, bojím se hodně věcí. Ale sólo cesty k těm strašákům nepatřej. Jasně, jsou místa na planetě, kam by se ani Chuck Norris nevydal sám, ale při dodržování pár bezpečnostních zásad a používání selskýho rozumu se sami na cestách bát opravdu nemusíte.
Abych nebyla jen zlá a jízlivá, najde se i pár jedinců (je jich teda jako šafránu), který vám naopak budou fandit, a dokonce vás budou i obdivovat. (A to se pak krásně poslouchá!)

Všechny (ne)výhody sólo cestování aneb Proč (ne)cestovat sám
Jestli uvažujete o sólo cestě, ale pořád se nemůžete rozhodnout, přečtěte si můj pečlivě sepsanej seznam (ne)výhod. Bacha, spoiler: Poslední dva body patřej k největším moudrům celýho článku, takže to rozhodně dočtěte až do konce!13 důvodů, proč (ne)cestovat sám
1. Protože vám nikdo nenamaže mezilopatkovou část zad
Tohle je největší a nejpalčivější problém všech sólo cestovatelů. Je totiž tisíckrát odzkoušený, že tuhle specifikou část zad si člověk sám namazat nedokáže. Ani Jackie Chan není tak ohebnej, aby si tam dosáhnul. Takže vám holt nezbyde nic jinýho, než si kydnout na záda opalovák, rozmazat ho, kam jen to půjde, a pak už se jen modlit, abyste si ten pruh mezi lopatkama nespálili na uhel.
2. Protože vám občas (ne)bude smutno
Občas vám smutno nebude a občas přijdou chvíle, kdy se vám po přítomnosti parťáka zasteskne. Většinou jde o situace, který jsou prostě nepřenosný a musíte je s tím druhým zažít. Třeba když sedíte úplně sami na pláži, hledíte na oceán a cítíte, že tahle romantická chvilka by se líbila i vašemu parťákovi, nebo když na vás ze skály naskáče banda chipmunků a vy nevíte, jestli ten útok divokejch marockejch veverek přežijete.
3. Protože vás nemá kdo vyfotit
I když nepatříte k lidem, kteří se fotěj všude a při všem, hezká fotka z cest je vždycky fajn. (Občas potřebujete pošimrat ego a přinasrat pár lidí.) Jasně, že můžete někoho poprosit, ať vás vyblejskne. Ale co si budeme povídat – cizí člověk nikdy neví, že vás má vyfotit zprava, páč je to vaše hezčí strana, a některý lidi dokonce ani nevěděj, že byste na fotce chtěli mít i končetiny a nevypadat tam jak střihorukej Edward. Takže většinou ty fotky vypadaj ještě hůř, než kdybyste si udělali selfíčko s pracovním názvem “na dementa”.
4. Protože je to (většinou) dražší
První ekonomickej zákon zní: “Vždycky je lepší se podělit o náklady.” Někdy se o ně ale nemáte s kým podělit, takže vás holt ta Barcelona vyjde o něco dráž než tu blogerku, která ji dala s kámoškou za trojku.5. Protože si můžete dělat, co chcete
Můžete nachodit, kolik chcete, vidět, co chcete, změnit plány, když chcete, a taky utratit, kolik chcete. Nemusíte nikomu vysvětlovat, proč si nutně musíte koupit Bezovou hůlku v čarodějnickým krámu v Edinburghu. Taky nemusíte nikoho přesvědčovat o tom, že vám ten kubánskej taxikář nelhal a fakt vás na tu Plaza Mayor v Trinidadu dovezl. Taky nemusíte trávit hodiny v nákupáku jen proto, že si vaše kámoška chce přivést z cest plnej kufr hadrů, zatímco vy byste si radši celej den četli na pláži novou knížku od Nesba.
6. Protože můžete jíst, kdy chcete
Nemusíte čekat na to, až se váš cestovní parťák probudí, doopaluje, donakupuje, doplave a uschne, zatímco vy samým hladem okusujete ručník, keře nebo zábradlí, protože jste si vzájemně dali slib, že na vejletech snídáte, obědváte a večeříte zásadně společně.
7. Protože můžete vypadat příšerně a nikdo se za vás nebude stydět
Stydět se za sebe můžete maximálně jen vy sami. Takže klidně můžete chodit po městě se spacím kokrhelem na hlavě, kterej jste si udělali v neděli a je čtvrtek. A to, že máte na sobě třetí den po sobě ty stejný šaty, taky nikdo neví...
8. Protože nemusíte být sami, když nechcete
Když vás žal a smutek rdousí, nechť vaše útroby prosecco zbrousí! Ne, to není novej reklamní claim Lidlu, ale můj vlastní verš, takže se na něj vztahuje vlastnický právo. Chci tím jenom říct, že když nechcete bejt sami, vždycky se najde nějakej (ne)štastník, kterej si s váma rád pokecá. Ať je to u sklenky prosecca ve Florencii nebo nad rohlíkem u Labe.

9. Protože dostanete něco navíc
Mám vyzkoušený, že když jedu sama, tak za hezkej úsměv a pozdrav v domorodštině dostanu ledacos navíc. Většinou je to lepší pokoj, než jsem si objednala, občas někdo třeba přihodí i snídani nebo kafe zdarma. Veřte mně – tohle se vám prostě nestane, když vedle vás stojí někdo s protáhlým obličejem a je tak ňák jasný, že patří k vám.
10. Protože se vyhnete zklamání
Spousta lidí mi vždycky říká: “Jéé, já chci jet příště s tebou!” OK, proč ne. Na mobil mi zrovna přilítla notifikace s levnejma letenkama. Tak těm dotyčnejm píšu... No jo, jenže první neví, druhej váhá a třetí se ozve až o dva dny pozdějc s nějakou blbou výmluvou. A to už jsou ty akční letenky fuč a já jsem zklamaná. Spousta lidí mi vždycky slibovala, jak se mnou pojedou, a pak z toho vycouvali. No, a když se tenhle scénář začal opakovat, vykašlala jsem se na to. Takže když mi teď přilítne notifikace na fajn letenku, prostě si ji koupím a jedu sama. A pak mi zase chodí zprávy “Jéé, já chci jet příště s tebou!”
11. Protože je prostě fajn být občas sám než jen s někým z nouze
Jet někam s “nouzovkou” jen proto, abych nebyla sama, se nevyplácí. Nakonec to vždycky dopadlo tak, že si ani jeden z nás ten vejlet neužil. Nebo hůř – nouzovka si to užil(-a) a já se vrátila úplně vyšťavená. Od tý doby jsem poučená a s nouzovkama už nejezdím.
12. Protože si budete muset poradit sami a bejt soběstačný
Najednou zjistíte, že jste schopný najít, kterým busem se dostanete z letiště, protože Google a letištní zaměstnanci věděj všechno. Dostanete se na Vesuv, protože vám pomůže partička italskejch důchodců, který zavolaj řidiči autobusu, co vás po cestě nabere. Nakonec najdete ten krásnej apartmán za pět éček za noc, i když vám navigace hlásí, že jste na místě, ale vy tam vidíte stát jen velkej svatební salón. Pokecáte si s litevskou babičkou, která vás u jezera zvědavě okukuje a chce vědět, kdo jste a odkud jste přijeli. Dokážete změnit plán cesty z minuty na minutu, páč zjistíte, že se z Dubrovniku do Černý Hory prostě nedostanete, jelikož vir, jehož jméno nesmíme vyslovit, zavřel hranice. Prostě časem zjistíte, že všechno jde.
13. Protože prostě proto
Klidně můžete letět na otočku do Kodaně nebo Bergama, i když to vašim kamarádům nebo rodině připadá jako blbost. Klidně můžete vyrazit z Hurghady v jednu ráno na 500kilometrovou štreku, protože máte jedinečnou příležitost vidět Káhiru. Klidně vyrazte na obhlídku starověkejch památek, i když vám parťák říká, že on nikam nejede, páč ty památky tam stojej přes tisíc let, takže vám nikam neutečou. Prostě a jednoduše záleží jen na vás, jestli chcete sedět doma, kde se budete plácat do kolen a nadávat, že s váma nikdo nechce do Petry, nebo si splníte svý přání. Sami.
Komentáře
Okomentovat