(NE)fejeton z Dubaje



Mám takovej pocit, že v Dubaji byli snad už úplně všichni. Takže je trochu kontraproduktivní psát o místech, kam byste se měli podívat. Tak jsem to pojala jinak a sepsala jsem dubajskej (NE)fejeton.


Sladký sny v Dubaji 

Většina lidí by se chtěla v Dubaji ubytovat v luxusním mrakodrapu. To nás se ségrou moc nelákalo, a tak jsem projela ty internety, abych zjistila, ve který části Dubaje se máme ubytovat. Spousta moudrých lidí psala, že když hledáme něco ve stylu poměr výkon/cena/umístění, tak se máme ubytovat v Deiře. Jako bonus prej dostaneme i dubajskou autentičnost. Pecka! A tak jsem poslechla rady ostatních cestovatelů...

Do Dubaje jsme přiletěly s dvouhodinovým zpožděním, takže jsme do hotelu dorazily opravdu pozdě večer. Po celým dni jsme toho měly tak akorát, takže jsme se těšily na sprchu a postel. Když už jsme konečně usínaly, zčistajasna se začaly otřásat stěny i postele. Nejdřív jsme si myslely, že přišlo zemětřesení a umřeme dřív, než si stačíme koupit kalhotky ve Victoria´s Secret. Jenže pak jsme zjistily, že to nebyl otřes, ale místní DJ, kterej to rozjel na diskošce, která byla v suterénu hotelu! 

Po dvaceti minutách jsem to ducání psychicky nevydržela a vřítila jsem se na recepci, abych si se ženou za pultem vyjasnila situaci. Vsadím se, že nikdo z arabskejch účastníků diskošky, nikdy neviděl rozzuřenou Češku ve Star Wars pyžamu, která divoce vysvětluje noční recepční, že po dlouhým letu a časovým posunu chce opravdu spát a ne jezdit za zvuků Whopa Gangnam Style s postelí po pokoji!

Decibely sice po mým "vystoupení" na chvíli utichly, ale pak se to rozjelo znova. Narvaly jsme se Lexaurinem a snažily jsme se tu hrůzu zaspat. Druhej den nám vyměnili pokoj. Asi se báli dalšího nočního výbuchu Dartha Vadera. Tímto děkuju všem dobrej duším, který mi doporučovali Deiru. Tohle byla opravdu real Dubai a my tu autentičnost cítily v podobě nevyspání ještě dva dny. Zajímalo by mě, jak je možný, že se tahle disko drobnost v popisu a recenzích hotelu ztratila?!



Tři povinný zastávky aneb Jak jsme byly za správný dubajský TURISTKY



První zastávka- Burj Khalifa

Vynechat svatou dubajskou trojici, to by byl hřích! Proto naše první kroky vedly do nejvyššího mrakodrapu světa. Mrakodrap i výhledy byly spektakulární. Zatímco většina návštěvníků trávila nejvíc času na vyhlídkách, tak já jsem nenápadně jezdila výtahem nahoru a dolů. Ptáte se proč? Protože během jízdy byla ve výtahu tma a na stěnách se promítala projekce vesmíru. A když výtah vystřelil nahoru, tak jsem měla pocit, že jsem ve výcvikovým středisku NASA. Škoda, že ten chlápek, kterej výtah obsluhoval, neměl pro mý kosmický nadšení sebemenší pochopení a při čtvrtý jízdě mi naznačil, že příště už jdu pěšky. 



Kdyby to náhodou někdo nevěděl, (a to dost pochybuju), tak právě na zdejších vyhlídkách vznikají ty nejvíc přirozený fotky na instáč. (My tu fotku máme samozřejmě taky!)

Druhá zastávka- Dubai Mall

Cíl byl ale jasnej! Bez tašky se spoďárama od Victorky se prostě nevracíme! A tak jsme v klidu procházely patra, sem tam jsme odbočily, ale Victorka nikde! Po půldenní pátrací akci jsme našly vodopád, ceduli k lanovce, nějaký krámy, který nás moc nezajímaly, ale hlavně jsme ZASE stály před akvárkem! Těžce zdekompenzovaný jsme proklely Victorii a její gaťky a šly jsme se uklidnit k rybičkám. Po podmořským zklidnění smyslů jsme večer zakončily u zpívající fontány. A musím říct, že fontána byla největší pecka celýho dne. Máte štěstí, že umím natáčet fakt supr videa, takže si tu parádu teď můžete pustit taky.





Třetí zastávka Burj Al Arab

Booking mi hlásil, že noc v tomhle hotelu stojí minimálně 42 tisíc. Jako takhle, my bychom do toho šly, ale trochu jsme se bály, že by v Burj Al Arab neměli v suterénu diskošku. Přece jen už jsme byly zvyklé na jinej level a absence diskošky by nás dost mrzela! Tak jsme se plácly na veřejné pláži kousek od hotelu a sledovaly jsme, jak to v praxi vypadá, když si chcete udělat vystajlovanou fotku s nejluxusnějším hotelem světa.

Každejch deset minut se na pláž přiřítila skupinky turistů, kteří okamžitě zahájili boj selfie tyčkama ve snaze získat tu nej fotku. Samozřejmě, že ta fotka musela mít určitý parametry jako světlo, úhel a hlavně to muselo vypadat, že se válíte před hotelem a ne kousek za ním. A protože pro takhle dobrou fotku i do rozbouřenýho moře skočíš, a domorodci to ví, tak kousek od nás stál v pohotovosti místní Mič Bjůkenen, který tyhle snahy okamžitě zarazil.


Beach time aneb Jak v Dubaji neshořet zaživa

Počasí bylo skvělý, a tak jsme výlety střídaly s odpočinkem a relaxem na pláži. K válečce jsme si vybraly Marina Beach. Jednu stranu pláže lemovaly mrakodrapy a druhou záliv s tyrkysovou vodou. No, a co si budeme povídat, není nad hezkou nasrávací fotku z pláže, když doma všichni choděj ve vaťáku, že jo?! 



Marina beach je dobře přístupná tramvají a má veškerý zázemí, který k válení potřebujete. 


 


Až vás to válení přestane bavit, můžete si odskočit do přístavu okouknout super plavidla. 


Nikouš hodnotí

Já mám na Dubaj jen hezký vzpomínky. Jsem toho názoru, že když se budete v Emirátech chovat s respektem k pravidlům, k místním lidem, kultuře a tradicím, tak pak vás čeká hezkej výlet do kosmopolitního a futuristickýho města.

rady, tipy, triky

  • Pokud se nechcete v Dubaji vznítit jako Fénix, pak letní návštěva asi nebude ta správná volba. Naopak zimní měsíce jsou podle mě nejlepší čas na malou únikovku do futuristický džungle.
  • Pozor na oblečení. Zahalená ramena a nic nad kolena.
  • Dobře, tak jsem si ten itinerář neodpustila... Koukni na něj zde

Komentáře