(NE)fejeton s názvem Partnerský (ne)nalezení bodu G aneb Cesta do Mordoru 



Pamatujete si na cestu Sama a Froda Pytlíka k Hoře osudu? Jak Sam trpěl, pač se z Froda po cestě stávala osina v zadku? Tak přesně takhle to může dopadnout u mnoha párů, který spolu cestovatelsky nesouzní. Třeba jako my. 


Abyste tomu dobře rozuměli, u nás doma je cestování velice citlivý téma. Můj parťák absolutně nesdílí mý cestovatelský vášně. Nesnáší balení a každej přesun, kterej je delší než z kuchyně do obýváku, je pro něj doslova peklo!   



Všechno to začíná push zprávou s upozorněním na levný letenky. Ta zásadně přichází v době, kdy se parťák vrací z práce. Jako správně společensky vzdělaná žena však vím, že na svýho parťáka nemůžu ty nejlepší zprávy vybalit hned ve dveřích. 



Když usoudím, že je vhodnej okamžik (a věřte mi, že ten není prostě nikdy), začínám zlehka dávkovat informace o malým dobrodružství. I přes veškerou opatrnost ve slově „letenky", parťák automaticky ztrácí sluch a vědomí. Takže po týhle lehký zdravotní indispozici většinou naše "rozhovory" o vejletech končí.   



Jádro pudla je v tom, že většina lidí chce zážitky sdílet, proto si cestu bez parťáka neumí představit. Ale ruku na srdce, když budete tlačit na pilu, tak jsou ve hře jen dva scénáře. A oba končí v MORDORU!   


Scénář první: Parťák ustupuje v domnění, že po odbytí vejletu bude alespoň chvíli klid    

Zlatý voči, přátelé! Přeskočíme fázi balení, letiště, check-in, bum bum a jsem v destinaci. Parťák začíná bejt otrávenej a super otravnej. Vydává různý zvukový fenomény – frká, heká a vzdychá. Postupem času přicházej věty typu: „Já ti to říkal! Tohle je fakt peklo! Z tý klimatizace chytnu rýmu! Mám rýmu! Já na žádnej vejlet v 5 ráno NE-JE-DU!"

Je vám to povědomý? VÍTEJTE V MORDORU!  


Scénář druhej: Ustoupíte vy a pro klid v domě nevyrazíte.   

Jenže zrovna v době, kdy jste si měli užívat na cestách, se parťák vyskytuje doma sporadicky, protože má moc práce. No a když už teda dorazí, tak se zrovna hraje veledůležitej fotbalovej zápas. Takže místo krásnýho večera v zahraničí, doma tlučete hlavou do zdi. Korunu tomu nasadí věta: "Hele, nemůžeme mít alespoň jeden hezkej večer, kdy se budu moct v klidu koukat na fotbal?" Dál už nevnímáte, držíte v ruce prsten a slyšíte Sauronův hlas, jak říká WELCOME TO THE MORDOR.



Slyšíte-li volání dálek a cítíte vnitřní neklid, vyrazte bez parťáka. On to přežije. Jen musíte bejt připraveni na to, že občas doma nastane dusno a začnou padat psychologicky vyděračský věty typu „Zatímco ty si budeš lítat někde po světě, tak já budu chodit do práce. Ale jen si jeď! Já tě doma rozhodně držet nebudu!" Přátelé, nebudu vám lhát. Musíte se obrnit a vydržet to!



Pokud taky patříte k těm šťastlivcům, kteří se svým parťákem cestovatelsky nesouzní, nemusíte se z toho hned hroutit. Když jsem poznala svýho parťáka, tak jeho cestovatelský bod G prostě neexistoval. Teď je to takovej malej špendlík, ale přesto nemám důvod ho vyměnit. Naopak. Můj parťák moc dobře ví, že když bez něj na chvíli vyrazím do světa, tak potom bude mít alespoň týden svatý klid a doma zavládne spokojenost na obou stranách. A to za to přece stojí! 



Komentáře